Jak vypadá mléčný zub a co se děje při mezizubním kazu?

Mléčný zub vypadá jako menší verze trvalého zubu, ale je jinak stavěný. Je bělavější, tenčí a má méně tvrdé skloviny. U dětí se objevují první mléčné zuby kolem šesti měsíců věku a postupně jich vyrůstá celkem 20 - po deseti na horní a dolní čelisti. Tyto zuby nejsou jen dočasným řešením. Slouží k žvýkání, mluvení a udržují místo pro budoucí trvalé zuby. Když se mléčný zub ztratí příliš brzy, může to vést k nesprávnému dorůstání trvalých zubů - a to se stává častěji, než si většina rodičů myslí.

Co je mezizubní kaz a proč je nebezpečný?

Mezizubní kaz se objevuje mezi dvěma zuby, kde se běžná kartáčkování nezachytí. U dětí je to běžné, protože mezery mezi mléčnými zuby jsou často úzké a děti si je neumí dobře vyčistit. Bakterie v ústech přeměňují cukry na kyseliny, které pomalu rozežírají sklovinu. Když se kaz dostane do mezery mezi zuby, zpočátku je skrytý. Rodiče si ho nevšimnou, protože nevidí černou skvrnu na povrchu - jako u klasického kazu. Místo toho se objeví bolest, citlivost na studené nebo sladké potraviny, nebo dokonce oteklina na dásni.

Podle dat z České dentální společnosti se mezizubní kaz vyskytuje u přes 40 % dětí ve věku 4-6 let. A to i u těch, kteří si pravidelně čistí zuby. Proč? Protože kartáček nepronikne do mezery. Potřebujete nit a zvláštní dětský kartáček s malou hlavičkou.

Jak vypadá kaz na mléčném zubu, když se rozšíří?

Když se mezizubní kaz rozšíří, začne ničit nejen sklovinu, ale i zubní dřeň - to je vnitřní část zubu, kde jsou nervy a cévy. V tomto stádiu se zub může zbarvit na šedivě nebo hnědočerně, ale často to není vidět zvenčí. Místo toho dítě začne stěžovat si na bolest, když jí nebo pije, nebo se z něj začne vylučovat hnis. Pokud se to nevčas léčí, může dojít k infekci, která se šíří do okolních tkání a dokonce do krevního oběhu.

U mléčných zubů se kaz šíří rychleji než u trvalých. Proč? Protože sklovina je tenčí a dřeň je větší v poměru k celkové velikosti zubu. Když se u dítěte objeví kariés, může se celý zub rozpadnout během několika měsíců. A to i bez viditelného poškození na povrchu.

Co dělat, když si všimnete, že dítě má problém s mezizubním kazem?

První krok je navštívit dětského zubního lékaře. Nečekejte, až dítě začne plakat z bolesti. Většina dětí se bojí zubního lékaře, ale moderní kliniky používají hračky, příběhy a klidnou atmosféru, aby byla návštěva bezstrašná. Lékař použije malý zrcátko a světlo, aby viděl mezery mezi zuby. Pokud je tam kaz, může ho odhalit i pomocí rentgenového snímku - a to i v rané fázi, kdy je ještě možné ho zastavit.

Nejčastější léčba mezizubního kazu u dětí je plombování. Ale ne každý kaz se musí vyplňovat. Pokud je ještě v počátečním stádiu a nezasáhl do dřeně, lékař může použít fluoridový gel nebo speciální pastu, která pomáhá zubu se znovu zpevnit. Tento proces se jmenuje remineralizace. Stačí pravidelné používání a kontrola každých tří měsíců.

Nezapomeňte: pokud je zub příliš poškozený a nelze ho zachránit, lékař ho odstraní. To zní strašně, ale je to lepší než nechat infekci šířit. Mléčný zub je jen dočasný, ale jeho ztráta může poškodit pozici trvalého zubu pod ním.

Co můžete dělat doma, abyste předešli mezizubnímu kazu?

Nejúčinnější způsob, jak zabránit mezizubnímu kazu, je použití dětské zubní nitě. Ne každý rodič ví, že se může začít používat už od chvíle, kdy se dva zuby dotýkají - obvykle kolem dvou let věku. Nejde o to, aby dítě nit používalo samo. Rodiče ji musí používat každý večer, stejně jako kartáček. Existují i nitě s rukojetí, které usnadňují práci.

Kromě toho je důležité:

• Udržovat čistotu zubů dvakrát denně - ráno a večer - s pastou obsahující fluorid (1000-1450 ppm pro děti).
• Nechat dítě jíst sladkosti jen při hlavních jídech, ne mezi nimi.
• Odstranit noční láhve s mlékem, džusem nebo sladkými nápoji - to je jedna z hlavních příčin kazu u malých dětí.
• Pravidelně navštěvovat zubního lékaře každých šest měsíců, i když nic nebolí.

Nezapomeňte: děti se učí podle příkladu. Pokud si rodiče čistí zuby spolu s dítětem, dítě to bere jako normální rutinu. Pokud to děláte jen někdy, dítě to vnímá jako volitelnou činnost - a to je riziko.

Proč je důležité léčit kaz na mléčném zubu, když se přece vymění?

Mnoho rodičů si myslí: „Když se to vymění, tak to nevadí.“ To je největší omyl. Mléčné zuby nejsou jen „přípravné“ zuby. Slouží jako vodítko pro trvalé zuby. Když se mléčný zub ztratí příliš brzy, okolní zuby se posunou a zůstane místo pro trvalý zub příliš malé. To vede k zatížení, křížení nebo zpětnému dorůstání zubů - a to znamená, že dítě bude potřebovat ortodontickou léčbu v dospělosti.

Kromě toho infekce v mléčném zubu může poškodit zárodek trvalého zubu, který je pod ním. Může se objevit skvrna, nepravidelný tvar nebo slabší sklovina. To nevidíte hned, ale uvidíte to až tehdy, když dítě dostane trvalý zub a ten je poškozený z nějakého důvodu, který se dělal už v dětství.

Nezapomeňte: kaz na mléčném zubu není jen problém úst. Může ovlivnit celkové zdraví dítěte - způsobit bolest, problémy s jídlem, spánkem, dokonce i se zdravotním vývojem. Děti s nezvládnutou kariésou mají vyšší riziko ztráty školní docházky a horší výsledky ve škole.

Co dělat, když už je kaz příliš pokročilý?

Pokud je kaz na mléčném zubu příliš hluboký a zub je téměř zničený, lékař může navrhnout odstranění zubu. V takovém případě se doporučuje použití prostorového udržovacího zařízení - tzv. space maintainer. Je to malý kovový nebo plastový prvek, který udržuje místo pro trvalý zub, aby se nezavřelo.

Toto zařízení není nutné u každého ztraceného zubu - jen pokud je ztraceno zub v přední části čelisti nebo pokud je ztraceno více než jeden zub v řadě. Lékař rozhodne na základě rentgenového snímku a věku dítěte.

Nezapomeňte: odstranění zubu není konec. Je to jen přechodný krok. Důležité je, aby dítě pokračovalo v pravidelné péči o zuby, aby se další zuby nezničily.

Co dělat, když se dítě bojí zubního lékaře?

Boj zubního lékaře je běžný, ale ne nutný. Mnoho dětských klinik má hračky, knížky, hudební pozadí a dokonce i televizi ve zubním křesle. Zkusíte si najít lékaře, který se zabývá dětmi - ne jen někdo, kdo léčí dospělé. Ptáte se: „Máte zkušenosti s dětmi?“ „Děláte návštěvy bez bolesti?“ „Můžu být u dítěte během léčby?“

Pokud se dítě bojí, nezatlačujte. Představte si, že je to jako první návštěva školy. Potřebuje čas. Můžete začít s návštěvou „jen tak“ - bez léčby. Dítě si prohlédne kliniku, uvidí, že nic nebolí, a pak se postupně přizpůsobí.

Nezapomeňte: děti nejsou malí dospělí. Vyžadují jiný přístup. A to nejen od lékaře - ale i od rodičů.